Ve státní správě, podobně jako mezi soukromými firmami, upozornila koronavirová pandemie na nutnost zvládat práci na dálku. To obnáší nejen hardwarové vybavení úředníků, ale i softwarové zabezpečení, protože kvůli distanční práci se stávají zařízení náchylnější ke kybernetickým útoků. Náklady na nákup nové techniky, zabezpečení a školení zaměstnanců by se podle poradenské společnosti Moore Czech Republic mohly vyšplhat až na desítky miliard korun. ICT unie, která stojí mimo jiné za iniciativou 202020, navíc upozorňuje, že zavedení konceptu virtuálního úřadu bude trvat několik let.

Situace při pandemii, kdy mnoho aktivit firem přecházelo do online prostředí, napomohla k urychlení změn v jejich operačních modelech. Firmy vedle hledání nových distribučních a prodejních kanálů zaváděly povinnou nebo doporučenou práci v režimu „home office“. Ve státní správě však byl přechod úředníků na práci z domova často komplikovaný, někdy i téměř nemožný. „Změnit operační model je v privátním sektoru výrazně jednodušší než u úřadů. Firmy relativně snadno vymění nebo upraví své IT systémy a ICT infrastruktury nebo změní své procesy. V prostředí veřejné správy je takováto změna složitější, a to jak z pohledu dostupné techniky, tak z pohledu nároků na informační bezpečnost, ale i z důvodu nemožnosti rychlé reakce v případě nutnosti úprav infrastruktury ICT,“ uvádí Miloslav Rut, ICT ředitel poradenské společnosti Moore Czech Republic a doplňuje: „Často také nesmí opustit budovy úřadů některé dokumenty. A kromě toho není stále zcela upřesněna legislativa pro variantu práce z domova. “ 

Na posílení digitalizace úřadů budou třeba miliardy

Veřejná správa sice na své digitalizaci pracuje již několik let, při neočekávané nouzové situaci se ale ukázalo, že úřady nejsou na vzdálenou práci zcela připraveny. Pandemie proto urychlila plány na posílení jak kybernetické bezpečnosti úřadů, tak i samotné infrastruktury, aby kapacitně dostačovala podobným budoucím potřebám. „Kromě posílení zabezpečení je nutné pracovníky veřejné správy vybavit odpovídající technikou, případně je dále zaškolit na práci přes vzdálený přístup. Stát sice s těmito postupy počítal již dříve, nicméně problematika kybernetické bezpečnosti nebyla jeho prioritou, bohužel nyní tato potřeba vyvstávala o to výrazněji,“ vysvětluje Miloslav Rut, a dodává: „Hromadné posilování informačních a komunikačních technologií ve veřejném sektoru bude vyžadovat značné investice jak do vlastních informačních technologií, tak do lidských zdrojů. Pokud se však nestane tato oblast pro vedoucí představitele veřejné správy prioritou, ale bude řešena vždy jen reaktivně jako odezva na ochromení fungování některé instituce, lze v blízké budoucnosti předpokládat značné škody způsobené kyberkriminalitou. “

Přechod na koncepci virtuálního úřadu je projekt na několik let

Kromě odpovídajících technologií a postupů pro práci z domova ve státní sféře chybí například i moderní jednoúčelové administrativní aplikace, které mohou pomoci efektivně řešit automatické zpracování některých procesů administrativy úřadů. „Realizace modernizace a automatizace vnitřních procesů úřadů tak, aby při podobném výpadku osobního kontaktu mohly fungovat vzdáleně v plném rozsahu, bude podle našich odhadů trvat několik let. Kromě nutné změny některých zákonů a interních předpisů je také nutné počítat s určitou dobou na výběr dodavatelů a samozřejmě i na samotnou implementaci,“ doplňuje Zdeněk Zajíček, předseda ICT unie. Ta se dlouhodobě angažuje v digitalizaci státní správy, například iniciativou 202020, která připravila Zákon o právu na digitální službu.