V těchto dnech přinášejí lidé ochráncům přírody ježky s odůvodněním, že nepřežijí zimu. „Tato pomoc může v mnoha případech spíše uškodit,“ varuje Pavel Koubek ze sdružení Zelené srdce.

S putujícími ježky se můžeme v tomto období setkat na okrajích lesů, v zahradách a v městských parcích. S příchodem podzimu totiž intenzivně vyhledávají potravu, aby si vytvořili dostatečné tukové zásoby pro období zimního spánku. Aby mohl spát ježek až do jara, potřebuje mít před usnutím váhu kolem 400g, ale vše záleží také na průběhu zimy. Nepříznivé zimní období nepřežijí především mláďata z podzimního období a slabí a nemocní ježci, ale tento přírodní výběr panuje u většiny druhů.

„V případě, že se nejedná o opuštěná mláďata například po úhynu matky, nebo o poraněné ježky, je zbytečné je odnášet z jim známého prostředí a brát je do lidské péče, protože během krátké doby dokážou získat potřebnou váhu,“ vysvětluje Pavel Koubek. Lze pomoci přikrmováním, ale nikoliv mlékem, které jim poškozuje játra a může je i usmrtit. Nejvhodnější je maso z konzerv pro kočky.

Největší pomocí pro ježky není snaha o záchranu nemocných a slabých jedinců. V některých parcích a zahradách mají ježci problém najít samotné místo k přezimování. „Vhodným místem je například hromada větví v koutě zahrady, kde si může ježek udělat hnízdo ze suché trávy a listí,“ vysvětluje Pavel Koubek. 

Další nebezpečí pro ně představují různé výkopy s kolmými stěnami, ze kterých se nedokážou dostat po pádu ven. Důležitý je také apel na všechny řidiče, aby se pokusili vyhnout ježkům na silnicích. Pod koly automobilů jich každou noc zbytečně zahynou desítky.