Patnáctiletému Adamu Homolkovi z Vysočiny se zanedlouho splní sen. Díky vítězství v celostátním kole anglické olympiády, jež se v loňském školním roce konala v rámci regionálních fotbalových akademiích (RFA), se na začátku března se svými vrstevníky vypraví do Itálie na zápas la Vecchia Signora, tedy Staré dámy, týmu Juventusu Turín. Ten na svém trávníku v rámci italské Série A 8. března přivítá soupeře z Udinese.

 

Adam se na vlastní kůži přesvědčil o tom, jak je v dnešní době důležitá znalost cizího jazyka. Na výuku totiž myslí i ve fotbalových akademiích, které zřídil FAČR před třemi lety (nejprve v Plzni a Jihlavě, po nich přišly na řadu v dalších krajích). V každé z nich se mladé fotbalové naděje od začátku školního roku učí postupně řadu anglických slovíček a frází. Ti nejlepší z každé akademie se pak po vyřazovacích regionáních kolech dostanou před prázdninami do celorepublikového finále. A pokud v něm uspějí, pak se mohou za odměnu vypravit na Ligu mistrů. To už je pro kluky slibná motivace! Celoroční píle a snaha byla oceněna i loni. Mladí, talentovaní sportovci se díky projektu fotbalových akademií podívají na stadiony a setkají se zde s celosvětově známými tvářemi, které by jinak zřejmě viděli jen v televizi.

Kromě Adama zhlédnou utkání momentálně nedostižného celku „Juve“ s protivníkem z druhé poloviny tabulky italské první ligy i jeho čtrnácti a patnáctiletí kamarádi z dalších regionálních akademií, kteří v Praze uspěli při finálové anglické zkoušce.  

Pojedou na „Starou dámu“

Kluci, kteří v loňském školním roce nejlépe zvládli roční porci slovíček, měli původně slíbenou shodně jako předchozí vítězové anglické olympidády účast na některém ze zápasů Ligy mistrů, což se letos z více důvodů nepodařilo.*1

„To, že nepojedeme přímo na Ligu mistrů mně nevadí. Věřím, že kromě naší a vůbec světové fotbalové legendy Pavla Nedvěda, se kterým se máme v Itálii osobně setkat, uvidím i svého dalšího idola, a to Cristina Ronalda,“ říká hráč FC Vysočina Jihlava Adam Homolka. Právě Ronaldo přestoupil z Realu Marid do italského velkoklubu. „Už se moc těším. Doufám, že i ostatní. Ještě ze Žďáru si pamatuji, jak starší kluci v kabině vtipkovali, že máme dresy jako Juventus, hráli jsme také v černobílé kombinaci. To mají oba kluby společné. Nemohl jsem tušit, že i Ronaldo nakonec bude hrát v Itálii právě za Juventus,“ neskrývá štěstí mladý jihlavský plejer.

Díky angličtině za špičkovým fotbalem

Parta složená z dalších vítězů olympiády a trenérů RFA si kromě fotbalové podívané prohlédne i samotné město ze severozápadu Itálie. Fotbalová výprava nabere směr Turín zřejmě 7. března, návrat je naplánován o dva dny později.

„Určitě nás čeká jeden z nevšedních zážitků. Za něj vděčím fotbalu,“ říká talentovaný hráč, který první fotbalové krůčky prožil jako benjamínek na hřišti nyní třetiligové novoměstské Vrchoviny. „Na trávníku jsem od nějakých čtyř let. Pak jsme se přestěhovali a začal jsem hrát za Žďár nad Sázavou,“ vzpomíná Adam. Ve Žďáře přeskočil starší přípravku a začal hrát za mladší žáky. I díky jeho povedenému výkonu v rámci krajského kola McDonalds Cupu, do kterého postoupili v roce 2014 se spolužáky ze žďárské Základní školy Švermova neunikl pozornosti zástupců Jihlavy. Tehdejší šesťák vsítil všechny góly svého mužstva a stal se dokonce nejlepším střelcem celého krajského finále. „Všiml si mě tam pan trenér Tvarůžek, pozval na letní přípravu a od té doby jsem doma v Jihlavě.“

Sportovec tělem i duší

„Adam byl vždycky neskutečný bojovník. Na jeho zarputilý výraz při soubojích s hráci o hlavu i dvě vyššimi nezapomenu. Bývalo ho plné hřiště, byl se mnou i na dvou ročnících E.ON Cupu a mezi staršími se nikdy neztratil. Naopak. Věřím, že to někam dotáhne, to mu z celého srdce přeji,“ říká jeden z bývalých trenérů mládežnických týmů města pod Zelenou horou Martin Sáblík. Jeho fotbalové kroky vedli i další žďárští trenéři – Josef Chmelík, Libor Štourač, Stanislava Balcar, Josef Mrkos...

„Byl, a myslím, že pořád je, takový ten typický vítězný typ. Každý trenér takového hráče v mančaftu potřebuje. Pamatuji, že za víkend dokázal nasázet spoustu gólů. Na „Homiho“ rád vzpomínám. Všechno má před sebou,“ doplňuje další ze žďárských trenérů Jozef Vanko, který má nemalé zkušenosti i z fotbalu dospělých.

„Tohoto hocha nikdy neváhám pozdravovat, od nás ze základní školy přešel do Jihlavy už ve 12 letech, šel  tehdy do sedmé třídy. Rozhodl se pro Jihlavu, určitě udělal dobře, i když nabídek, jak vím, měl i tehdy víc, ale Jihlava je prostě nejblíž. Však jsem mu teď, když už je na střední škole, daroval náš školní kalendář s věnováním, ať se mu splní vše, co si nejen ve fotbale předsevzal,“ uvedl ředitel ZŠ Švermova ze Žďáru nad Sázavou Jaroslav Ptáček. Svého bývalého žáka neztratil na jihlavské „rošárně“ z dohledu, byl se na něj několikrát podívat i na „akademických trénicích“. A u svého ředitelského kolegy se zajímal také o prospěch. „Adam tady na naší žďárské „čytřce“ mimo jiné chodil na matematické olympiády. Byl ve třídě, kde se právě na matematiku kladl důraz. Sporty mu šly všechny, možná u nás stále drží nějaké rekordy. Byl rychlík nejen na hřišti,“ směje se ředitel ještě teď po několika letech. „Možná ho tu někdy přivítáme jako Martinu Sáblíkovou, která k nám rovněž jako školačka docházela,“ dodává.  

Vzdělání je podstatné

Po absolvování základní školní docházky je z teenagera Adama Homolky shodně jako z většiny jeho vrstevníků ročníku 2003 student střední školy, jihlavské Obchodní akademie. Po absolvování dvou let RFA přešel do akademie klubové, tedy FC Vysočina Jihlava. Klubových akademií, které navazují na Regionální fotbalové akademice je v České republice v současnoti deset.

„Snažím se studium i fotbal skloubit co nejlépe. Myslím, že se mi to daří. Nakonec jsem nešel na gymnázium, ale nelituji. Spolužáci, tedy většinou spolužačky (smích), jsou fajn a na škole se mi snaží vyjít vstříc, takže si nestěžuji. Samozřejmě, že přestup ze Žďáru do Jihlavy ještě na základce nebyl jednoduchý, ten první rok jsem jezdil do školy každý den ráno a pak se vracel po tréninku. Volný čas jsem neměl prakticky žádný. Kdo nevyzkouší, neví. Dnes už na to ale vzpomínám jen v dobrém. Paradoxní je, že třeba s angličtinou jsem ze začátku trošku válčil, ale to už je za mnou. Byli jsme se školou v Londýně na studijním pobytu, tam se mi moc líbilo. Dodnes si dopisuju s klukem, který je z Paříže a byl se svou třídou taky v Anglii na pobytu. Jazyky jsou dnes důležité, je fajn, že i v RFA se na to pamatuje. Slovíček bylo za ten rok hrozně moc, ale v dnešní době se cizí jazyk neztratí. Táta nám se ségrou vždycky říkal, že promine špatnou známku z jakéhokoli předměru, ale z angličtiny a němčiny ne. Říká, že je nutné se v cizině domluvit. Snažím se na to myslet. Teď jsem si na škole jako další jazyk vybral španělštinu. Třeba se bude někdy hodit.“

Sny je třeba mít

Jako každý z fotbalistů, kteří prošli prvními dvěma roky regionálních fotbalových akademií pro talentované hráče, také Adam sní o tom, že si zahraje první ligu a dotkne se i mety nejvyšší – vybojovat si poctu v podobě dresu s lvíčkem na prsou. „Zatím se mi to podařilo jen ve výběru E-ONu. Náš výběr byl na turnaji v Berlíně. Absolvoval jsem před lety letní fotbalové školy, které pořádal právě E.ON a pan Hrabík z Českých Budějovic. Chci na sobě makat a doufat.“

Mladý hráč z Vysočiny, ví, že je to i o štěstí a zdraví. Uvědomuje si, že by svého cíle nedosáhl ani bez podpory rodičů – nejen těch svých, ale i dalších hráčů, kteří si vypomáhají při cestování. „V každém případě hlavně tátovi musím moc poděkovat. Sice máme na některé věci jiný názor, ale podporuje mě, a to je důležité. Chtěl jsem zůstat v Jihlavě, která už vychovala řadu špičkových fotbalistů, věřím trenérům, že nám všem dávají maximum. Víc nad tím nyní nepřemýšlím. Na mně je, abych podával co nejlepší výkony i v trénincích, to ostatní už je právě na trenérech,“ uzavírá hráč klubové akademie FC Vysočina Jihlava.

Mimochodem, anglická olympiáda o Ligu mistrů už je na všech fotbalových akademiích (pro současné osmáky a deváťáky) opět v plném proudu. Hodně štěstí!